Pustohrad
Nad říčkou Bystřící u Doubravy blízko Hořic v Podkrkonoší stával kdysi hrad dnes nazývaný Buštěhrad nebo Pustohrad. Jeho skutečný název však neznáme. Vznikl asi ve druhé polovině 13. století a byl zničený požárem za husitských válek roku 1423. Hrad měl po celém obvodu okružní příkop, do kterého vystupoval čtverhranný objekt vymezený plášťovou zdí. Právě plášťová zeď byla charakteristická pro nejstarší české hrady.
Hrad stál v lese Pustáky půldruhého kilometru východně od Hořic a obýval jej šlechtic Mladota se starší sestrou Daňou. Nedaleko odtud na tvrzi Kozlov bydlil zasmušilý a prchlivý Radhost. Pověst vypráví, že když Daňa zemřela, začal si Mladota hledat životní družku. Nalezl ji na Hrádku u Jičína. Chystal se na svatbu, právě když přišla zpráva, že do Hořic táhne Žižkovo vojsko. Ještě před svatbou si zašel Mladota do lesa na lov a nevědomky zastřelil kozlovskému Radhostovi ochočenou srnu. Marně se omlouval a sliboval náhradu. Radhost byl neoblomný a sliboval krutou pomstu. Když odjel Mladota k svatebnímu veselí na Hrádek, Radhost ho nepozorovaně následoval.
Svatebčané spokojeně hodovali, když náhle začal Hrádek hořet. Přímo nad hlavami stolovníků jej zapálil Radhost. Taková byla pomsta za zastřelenou srnu. Mladota se rychle vracel domů i s mladou manželkou na svůj Pustohrad. Užasl, když jej nalezl spálený a rozvalený. Rozbořila jej Žižkova vojska, která v té době pobývala v Hořicích. Mladota nezoufal a odešel na moravskou hranici. Tady spokojeně žil i s manželkou u uhlíře, který mu poskytl přístřeší.
Potud pověst o bývalém hradu nedaleko Hořic. Plánek Pustohradu nakreslil na základě archeologických vykopávek František pokorný z hořického muzea roku 1880. I s popisem nalezneme plánek v Encyklopedii českých hradů od Tomáše Durdíka.
Jiří Malina
Zaniklý hrad na nevýrazném zlomu hrany planiny nad říčkou Bystřicí nedaleko Hořic a Březovic.
Lokalizace: 0,5 km SZ od Březovic; 1 km J od Doubravy, 2 km V od Hořic
Turistické značení:není
Mapa KČT: 
23 - C3 (v mapě není vyznačen)
Současný stav: zbytky
GPS informace:
- nadmořská výška: 331 m.n.m.
- zeměpisná délka: 15° 39" 38' v.d.
- zeměpisná šířka: 50° 21" 51' s.š.
Historické prameny o hradu, jehož původní jméno neznáme, mlčí. Archeologické prameny datují vznik hradu do druhé poloviny 13. století a též i jeho brzký zánik mohutným požárem. Malý hrad po celém obvodu obíhal okružní příkop, na straně po svahu sledovaný valem. Z čela do příkopu vystupoval čtverhranný objekt, u kterého nelze vyloučit ani větší výšku a v jehož sousedství se zřejmě nacházel vstup. Obrys hradu nepravidelného pětiúhelníku o rozměrech 16 x 18 metrů vymezovala plášťová hradba zděná na maltu. K hradbě se připojovala vnitřní zástavba a jak dokládá velké množství vypálené mazanice, velkou roli zde hrálo dřevo. Terénní situace v nejbližším okolí hradu je silně poznamenána novověkou těžbou kamene.
Na první fotografii je pohled na jihovýchodní stranu jádra hradu přes příkop s valem. Na druhé fotografii je pohled do příkopu na čelní straně, na třetí je pohled na severozápadní stranu jádra přes příkop a na čtvrté fotografii je fragment obvodové hradby v jihozápadním nároží.